Mimo jiné je zakladatelem a jednatelem organizace Parcel Locker Central, věnující se budování a podpoře parcel-locker (doručovacích balíkových automatů) ekosystémů, strategii a technologii pro operátory, dopravce i města. Osobně výrazně přispěl k transformaci balíkové logistiky v Pobaltí – v Estonsku nyní přes 80 % zásilek doručovaných na poslední míli prochází chytrými boxy. Zástupci naší firmy se s ním setkali nejprve na podzim na veletrhu Parcel + Post EXPO v Amsterdamu. Již tehdy projevil zájem seznámit se s naší výrobou, což se v prosinci nakonec podařilo.



Pan Veskimeister si prohlédl naše výrobní prostory a seznámil se s technologiemi a na konci své návštěvy nám poskytl krátký rozhovor o budoucnosti tohoto oboru:

Jaký máte dojem z naší společnosti?
„Když vstoupím do výrobního závodu, během prvních pěti sekund „to cítím“. První dojem je pro mě zásadní – a tady byl velmi pozitivní.
Vidím dvě věci: za prvé, jak je továrna organizovaná, a za druhé úroveň automatizace. A v obou případech byly splněny všechny body na jedničku.“
Je něco, na čem jste v poslední době pracoval, co vás v tomto oboru překvapilo?
„Víte, já tímto oborem doslova žiju a dýchám, takže je opravdu těžké mě překvapit. Přesto mě ale stále překvapuje jedna věc – že některé země stále nenasazují doručovací boxy. To mě překvapuje hodně. Zejména Německo a USA.
Ještě před dvěma lety bych to samé řekl i o Velké Británii, ale dnes je UK pravděpodobně jedním z nejdynamičtějších evropských trhů v oblasti lokální infrastruktury. Takže to je jedna věc, která mě překvapuje.
Druhá věc je, jak silně se tradiční společnosti zaměřené na doručování balíků domů snaží tento způsob doručení chránit.“
Můžete nám prosím vysvětlit, kdy dává smysl budovat vlastní lokální síť a kdy je lepší ji sdílet?
„Teď jste mi položili tu nejtěžší otázku kolik na to máme času?“
Jen stručně.
„Řekněme, že ideálním modelem doručování je otevřená síť. Je ale velmi obtížné jí dosáhnout. Proč? Protože otevřené lokální sítě nemají kontrolu nad objemy. Růst takové sítě závisí na objemu zásilek, které do ní vstupují. A právě proto mají dopravci velmi silnou pozici – oni ty objemy mají a mohou na jejich základě rozhodovat.
I proto si myslím, že je přirozené, že v růstové fázi trhu dominují uzavřené sítě budované samotnými dopravci. Ale jakmile se trh dostane do fáze zralosti – a to už dnes vidím například v České republice – začnou společnosti otevírat svou kapacitu konkurenci, aby byly efektivnější. Na zralém trhu tento typ infrastruktury přirozeně vzniká.“
Kde vidíte nejsilnější růst v následujících 2–3 letech?
„Jsme jednoznačně ve fázi růstu. I čísla vaší společnosti a růstová trajektorie ukazují, že OOH doručování roste exponenciálně.
Dělali jsme si určité výpočty a vychází nám, že Evropa bude v příštích pěti letech potřebovat minimálně 200 000 doručovacích stanic – možná i více. A přitom některé klíčové trhy, jako například Německo, s tím prakticky ještě ani nezačaly.“
Je v tomto oboru důležitá udržitelnost?
„Je to velké téma, o kterém dnes mluví skoro každý. Osobně si ale nejsem úplně jistý, jestli je to skutečný rozhodovací faktor. Když se podíváme na skutečné chování zákazníků a na to, co je opravdu motivuje, udržitelnost tam sice je, ale není tak důležitá jako cena. Je to můj osobní názor: pokud si zákazník musí vybrat mezi levnějším doručením a udržitelnějším doručením, zvolí levnější variantu.“
Myslíte, že by se to v budoucnu mělo změnit…
„Nemyslím si to – alespoň ne v tom smyslu, že by udržitelnost měla být samostatným cílem. Udržitelnost by měla být výsledkem lidského chování.
Proto o ní nemusíme přemýšlet odděleně. Například každý den také nepřemýšlíme o lásce – prostě tím směrem jdete. Stejné je to i tady. Směr je důležitý, ale není nutné dělat zvláštní kroky jen „kvůli udržitelnosti“.
Máte nějakou radu pro lokální výrobce pro rok 2026?
„Prodávejte víc!“
Děkujeme vám za váš čas.
.jpg)
